Y.S. Falls jsou jedny z nejkrásnějších vodopádů na Jamaice. Přístup k vodopádům je zajištěn krytými vagony, taženými traktory. Pěšky ani vlastním autem se k vodopádům nedostanete. Na mnoha místech je povolen vstup do vody, takže si můžete dopřát příjemné osvěžení, nebo si vylézt na některý z velkých kamenů ve vodě a vychutnat si sluneční lázeň, obklopeni Jamajskou přírodou.
Břehy jsou lemovány kvetoucími keři, u kterých si můžete sednout a nasávat atmosféru místa, můžete usednout na jednu z mnoha laviček, na které narazíte cestou k vodopádům. Říká se, že pokud máte štěstí a vodopády zrovna nejsou plné lidí, přípomíná toto místo ráj na zemi.
Kingston je hlavním městem Jamajky a má okolo 700 000 obyvatel a díky novostavbám na předměstí se stále rozrůstá. Město bylo založeno v roce 1692. Po zemětřesení které v tomto roce otřáslo celou Jamajkou, se přeživší z Port Royal přesunuli do těchto míst a založili zde dnešní hlavní město.
Staré centrum, známé jako Downtown, je koloniální, dnes značně zchátralá část města. Ulice jsou zde špinavé a domy v dezolátním stavu. To ale neznamená, že by tu nebylo nic zajímavého k vidění.
V severní části Downtownu můžete navštívit například St. Williams Grand Park nebo nejvýznamější divadlo v Kingstonu – Ward Theatre. Na jihu stoji za návštěvu kostel Kingston Parish Church z konce 17. století.
Ulice Downtownu jsou přez den plné života, večer a o víkendech však tato stará část města působí jako město duchů a pohyb zde ve večerních hodinách je značně rizikový. V chudinských čtvrtích spolu na ulici válčí gangy a dochází zde i k přestřelkám.
Port Royal je malá rybářská vesnice, která se nachází na kousku pevniny vybíhajícím na západ od Kingstonského přírodního přístavu. Tato pozice byla v dobách nájezdů pirátů strategická, proto byla na nejkrajnějším cípu výběžku vybudována mohutná Karlova pevnost, která je jednou z nejzachovalejších pevností na ostrově.
Můžete zde navštívit malé přímořské muzeum, výstavu zobrazující historii Port Royal, nebo si prohlédnout tzv. Giddy House, který je architektonickou raritou. Celá jeho polovina je totiž zabořena v písku a dům je proto nakloněn ve velmi neobvyklém úhlu. K tomu došlo během zemětřesení v roce 1907.
V roce 1692 byl Port Royal zničen zemětřesením a přílivovou vlnou, před tím byl však bohatým pirátským sídlem.
V dnešní době jsou návštěvníci Port Royal převážně Jamajčani, zejména lidé z Kingstonu sem rádi zajdou na oběd, díky vždy čerstvým a výborně připraveným rybám za rozumné ceny.
Blue a John Crow Mountains National Park (dále jen BJCMNP) se nachází na východním cípu Jamajky a jeho rozloha je 495,2 km², což z něj dělá největší národní park Jamajky a zabírá 4,5% celkového povrchu ostrova. BJCMNP je tvořen ze tří horských masivů: John Crow Mountains, Port Royal a Blue. Hory parku jsou dominantou celé východní Jamajky a v jižní části parku je také nachází nejvyžší hora ostrova – Blue Mountain Peak.
Kromě hor najdeme v BJCMNP také horský deštný les, který tvoří největší plochu listnatých lesů na Jamaice. Najdeme zde širokou škálu rostlin a živočichů, mezi nimiž najdeme i ohrožené druhy a druhy, které se jinde na zemi nevyskytují. O lesích BJCMNP můžeme jmenovat hned několik zajímavostí:
Jsou jednou ze dvou posledních známých lokalit, kde ve volné přírodě žije motýl Otakárek Jamajský (Papilio homerus), který je největším motýlem na západní polokouli
V poměru k rozloze je na Jamaice značné množství vodních zdrojů, řek a pramenů. Od hor k pobřeží protéká zemí více než 120 řek. V severní části ostrova jsou řeky většinou rychlejší a kratší než řeky na jihu.
Rychle tekoucí řeky se využívají k transportu, zavlažování polí a k produkci elektřiny. Mezi tyto řeky patří Black River, Rio Cobre, Milk River, Rio Grande, Martha Brae a další.
Nachází se zde také několik léčivých minerálních pramenů. U některých z nich vznikla lázeňská léčebná střediska, například Milk River Bath, Bath Fountain, Rockfort Mineral Bath či Spa a Grand Lido Sans Souci. Léčebných pramenů je ještě více, ale zůstávají skryta povědomí širší společnosti a jsou využívány jen místní komunitou.
Jamajské království je ostrovní stát, který je součástí Velkých Antil v Karibském moři. Rozloha činí 10 991 km². Jamaica je největší anglicky mluvící ostrov v Karibiku a třetí největší v regionu.
Pobřeží ostrova je skalnaté, lemované korálovými útesy.
Vnitrozemí je hornaté a můžeme zde nalézt vápencové krasové plošiny. Nejvyšší bod Jamajky je Blue Mountain Peak (2256 m n. m.).
Ostrov nabízí širokou škálu nadmořských výšek, které se pohybují od 150 m. n. m. až po 2256 m. n. m. Většina povrchu ostrova má vápencové složení. Blue Montains je pohoří, kde můžete sledovat historii zdejší sopečné činnosti a metamorfní aktivity a zasahuje do tří různých horských pásem. Hornatou krajinu doplňují údolí a roviny, které jsou klíčové pro zemědělsky zaměřenou ekonomiku. Mezi zemědělsky nejvýznamnější nížiny patří Vere, St. Jago, Geogre’s, Liguanea a Pedro.
Podnebí je tropické, vlhkost vzduchu vysoká, občasný výskyt hurikánů. Nachází se zde stále zelené tropické lesy a savany s velkým množstvím kaktusů.
Průměrné roční srážky se pohybují okolo 200 cm na metr čtvereční. Ve vyšších polohách někdy i okolo 760 cm ročně. Západní oblasti patří k sušším, roční srážky činí jen 76 cm.
Teploty jsou během roku velmi konstantní, vyjma období dešťů se teploty pohybují okolo 30°C. Období dešťů je od května do listopadu, nejvíce na východním pobřeží. Srážky jsou krátké, ale velmi intenzivní. Nejteplejší měsíce jsou srpen a září s průměrnou teplotou 32°C. Nejchladnější měsíce jsou únor a březen, kdy teplota klesá na 28°C.
Počátky Jamajské historie začínají s příchodem migrujících indiánů kmene Arawak z Jižní Ameriky okolo roku 650. Zemi pojmenovali „Xayamaca“, což v jejich jazyce znamenalo „Země dřeva a vody“. Název Jamaica ostrov dostal až o pár století později. Arawakové žili na Jamaice v klidu a míru až do roku 1494. V tomto roce byla Jamaica „objevena“ Kryštofem Kolumbem, následovalo
dobývání Španěli, následkem čehož bylo vyhubení Arawakské populace. Po jejich civilizaci se dochovalo jen velmi málo artefaktů. Proto, že původní obyvatelstvo bylo prakticky vyhlazeno, dováželi Španělé otroky z Afriky jako pracovní sílu na plantáže.
Španělská nadvláda trvala až do roku 1655. V tomto roce se o ostrov začali zajímat také Britové a postupně dobývali větší a větší části ostrova, až byla Jamaica roku 1670 přenechána Britům na základě Madridské dohody.
Od roku 1958 byl ostrov součástí Západoindické federace, ze které ale Jamaica v roce 1961 vystoupila, čímž federace fakticky zanikla.